Poněkud jsem si dovolil upravit slavný Kodetův výrok z legendárních Pelíšků. V celkovém pojetí filmu se v případě onoho výroku jedná spíše o úsměvnou parodii. V mém pojetí je myšlen přesně tak, jak je napsán.
http://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/175459-kauza-ortel-bangovo-gesto-bylo-zbytecne-zlobi-se-bila-komentar-pridaly-i-farna-vondrackova-nebo-jandova/
Nejen Lucie Bílá, ale i další hogo fogo hvězdy šoubyznysu se cítí být zneužity. Díky pár nerozvážným, jejich o něco méně slavným, cenami a metály neověnčeným, rádoby ukřivděným kolegům, se drobným nedopatřením v podobě potlesku, namísto ticha, případně bučení, nebo jiného projevu antipatií, stali oni chudáci tím terčem.
Nějaký zástupce národnostní menšiny, zpívající občas dost přisprostlé písničky, nám tu přeci nebude určovat, kdo mezi naši elitu patří, nebo ne. Vždyť je to přeci vůle fanoušků. Ano těch zajisté. A vy drahé hogo fogo celebrity jste tedy také nepokrytě stali Ortelovými fanoušky? No aplaudovali jste, tak asi ano a pak se nemáte za žádnou cenu za co omlouvat, nebo se na cokoliv vymlouvat. Svůj postoj ke skupině i zpěvákovi Ortelovi jste projevili naprosto srozumitelně, stejně tak jako Radek Banga, Jan Tuna, Iva Pazderková a pár dalších, dnes kupodivu v podstatě nepřátel národa. Paradoxem zůstává, že právě zástupce často proklínané národnostní menšiny nakonec posbíral odvahu, aby se nám národnostní většině pokusil otevřít oči... Nyní sklízí bouři, velmi mírně řečeno, nic jiného bohužel ani nemohl čekat...
https://video.aktualne.cz/dvtv/po-piskani-na-ortela-me-posilaji-do-plynu-od-malicka-poslouc/r~548b7478b5a411e6bea5002590604f2e/
Při této příležitosti jsem si vzpomněl jak se nejbližší kolegové v Národním divadle, do té doby "kamarádi" Huga Hasse k němu zachovali v roce 1939, kdy byl na hodinu ze souboru vyhozen a musel jako žid rychle prchnout do bezpečí. Nikdo se ho tehdy nezastal. Chceme se opět vrátit do podobně vypjaté doby?
Netřeba ani dlouze připomínat "podpis umělecké elity národa do presenční listiny" v Národním divadle v roce 1977. Nezúčastnit se, nepodepsat, znamenalo konec kariéry a kotelnu např., v lepším případě jen dlouhodobou stopku na obrazovce. Podepsat naopak znamenalo další skvělé umělecké příležitosti... Kolik odvážných národních a zasloužilých umělců se tehdy našlo? Kdo z Vás by se dnes obával podepsat text Charty 77? Kolik z Vás jej podepsalo v roce 1977?
Opravdu chceme, aby se nám podobně temná doba vrátila? Ona tu samozřejmě ještě zdaleka není, ale na dveře nám již klepe o sto šest. A onen lokajský potlesk elit národa Ortelovi v přímém přenosu, ty dveře opět pootevřel, aby nám tu ten neonacistický, xenofobní a rasistický "vánek" hezky pěkně zasmrděl...
