události se v médiích objevily až v pátek 9.11.2018. Prezident se o tragické události nezmínil ani ve svém pravidelném čtvrtečním pořadu na TV Barrandov, kde hodnotil úspěchy svojí mise.
O smutné události se nezmínil ani hradní kancléř Vratislav Mynář ve shrnutí pracovní cesty pana prezidenta uveřejněné na oficiálních stránkách Pražského hradu, kde uvedl, že "návštěva pana prezidenta byla mimořádně úspěšná z politického i ekonomického hlediska - ve prospěch České republiky“.
Podle informací, které v pátek vyšly najevo se nejednalo o osobního lékaře pana prezidenta. Pan doktor Halata byl lékařem Vojenského ústavu leteckého zdravotnictví a patřil tedy k "technické podpoře" delegace.
Na sociálních sítích se po uveřejnění informací začaly rychle šířit nejrůznější spekulace, mnohdy pod vlivem emocí hodně za hranou... To nakolik jsou pravdivé a přesné informace uveřejněné kanceláří prezidenta po třech dnech, lze jen spekulovat. To že ale k uveřejnění došlo až třetí den po návratu je z mého pohledu naprosto v pořádku zejména s ohledem na rodinu zesnulého lékaře. V tom se od mnohých příspěvků můj názor liší. Neliší se ovšem v tom, že zesnulý lékař měl být zpět do vlasti přepraven spolu s delegací, zejména s ohledem na rodinné příslušníky pana doktora.
Chápu, že zdržení odletu by se kvůli vyřízení nezbytných formalit souvisejících s přepravou zesnulého protáhlo i o 10 hod. možná i celý den. Postarat se o 70-ti člennou delegaci v metropoli jako je Šanghaj o několik hodin, možná i den déle, by samozřejmě stálo mnoho úsilí, ale mohlo se předejít dalšímu zbytečnému skandálu. Jednalo by se o osobního lékaře pana prezidenta, nebo třeba šéf poradce pana prezidenta byl by postup stejný? Celé je to zkrátka o lidském přístupu, možná empatii...
František Kriegel, který ve své podstatě zradil své zlomené soukmenovce, myšleno tak se oni na něho dívali, protože jako jediný nepodepsal "kapitulaci", přesto i přes odpor Brežněva nakonec s unesenými členy vlády a prezidentem Svobodou domů odletěl a také na něho museli dlouho čekat, navíc ve chvíli, kdy nebylo jisté, že nakonec neodletí i oni samy...
V roce 1968 to bylo nepochybně drama a pokud by tam Františka Kriegela tehdy nechali, nejspíše už by se domů živý nevrátil. I přesto že podepsali byli stále všichni v ohrožení, ale i tak členovi své nedobrovolné delegace neuletěli.
V roce 2018 nešlo o žádné drama, pan doktor předpokládám nikomu z delegace nic neprovedl, naopak byl jim po celou dobu připraven pomoci a přesto se s delegací, i když po své smrti, domů nevrátil.
Vím, že to srovnání hodně kulhá, ale to kam se naše společnost z hlediska morálky, základního projevu sounáležitosti, soucitu... posunula, je hodně smutné, o to smutnější, týká-li se to hlavy našeho státu.
Prosím Vás, případné diskutující, aby jste udrželi své emoce na uzdě...
Níže jsou odkazy na články informující o této smutné události...