2.3. Terorismus, válka versus velká hospodářská krize - historie, nebo budoucnost? 3/3

Blíží se kolaps současného hosp. systému? Opravdu fikce? Zasáhne kolaps celý globální svět? Můžeme se na kolaps nějak připravit, jako stát, jako jedinec? Nebude nakonec důsledkem kolapsu osvobození a vznik skutečné demokracie?

Tento blog přímo navazuje na blog http://pavelholub.blog.idnes.cz/c/485209/2-1-terorismus-valka-versus-velka-hospodarska-krize-historie-nebo-budoucnost-1-3.html.

Myslel-li bych si já, že žijeme v ráji a nic podobného, co předestírám, nám nehrozí, nepsal bych samozřejmě tento blog. Opět se spolu musíme na naši planetu dívat shora a vnímat dění kolem sebe ve všech souvislostech, jinak nemáš šanci pochopit moje myšlenky. Důležité je také si uvědomit, co je to konzumní společnost, propaganda, pravda a lež a zda svět tak jak ho vnímáš ty je skutečně reálný a není to jen výborně „zmáknutá“ fikce. Odpovědi najdeš v mých předchozích příspěvcích, zejména v mém blogu http://pavelholub.blog.idnes.cz/c/485371/2-2-terorismus-valka-versus-velka-hospodarska-krize-historie-nebo-budoucnost-2-3.html. Zdůrazňuji, že se jedná o moje myšlenky, moje vyhodnocení fungování současného světa, zejména té naší části světa, tak jak ho vnímám já. Chápu, že to pro tebe nebude pěkné čtení, ale nechápej to prosím jako nějaké strašení, poplašnou zprávu apod. Prostě se na konci jenom zamysli, zda opravdu vnímáš realitu anebo žiješ ve fikci. Nic z toho o čem budeš níže číst není nějakým mým přáním, z toho mi prosím opravdu nepodezírej. Pouze ti bez skrupulí, bez obalu, naservíruji realitu tak, jak ji vidím já a se kterou, se už bohužel, podle mého názoru, nedá nic dělat. Lze ji pouze ještě nějakou dobu sunout před sebou... Dva, tři, pět možná ještě 10 let, ale možná jen dny, týdny, měsíce.

Blíží se kolaps současného hospodářského systému? Opravdu fikce? Zasáhne kolaps celý globální svět?

Nyní tedy nejprve navážeme přímo na blog http://pavelholub.blog.idnes.cz/c/485209/2-1-terorismus-valka-versus-velka-hospodarska-krize-historie-nebo-budoucnost-1-3.html.  V něm jsme mimo jiné sledovali jak naše předchozí vlády a centrální banky odpovědně přistupovali k zajištění naší měny v době do vypuknutí 2 sv. války. Skončili jsme v roce 1938, kdy měl stát v trezorech necelých 100 t státních zlatých rezerv, které fakticky kryly naší měnu, pro zjednodušení budu dále používat termín devizová rezerva (ekonomové se povznesou, vím, že devizové rezervy nejsou jen zlato, ale to zlato má tu skutečnou, reálnou hodnotu). Dále jsem položil otázku, kolik zlata přebírala nová „demokratická“ vláda od té komunistické v roce 1989-90? Opět to bylo něco málo dokonce přes 100 t zlata jako devizové rezervy. Stále velmi slušná devizová rezerva se skutečnou hodnotou. Co se s ní stalo? Část cca 30 t bylo předáno Slovensku v rámci rozdělení republiky. 56 t zlata bylo v roce 1998 odprodáno. Kdopak ho dnes asi vlastní, že? Stejným způsobem totiž postupovala většina zemí v našem „vyspělém demokratickém“ regionu. Chápeš? Tady u nás, v naší části světa, už to zlato v podstatě není, kde tedy dnes je? Vypařilo se snad?

Schválně, co myslíš, že udělalo sousední Slovensko? Nebo třeba Švýcarsko? Prodalo také? Zjisti si… Ale dále k nám. Co myslíš, že dnes „nalezneš“, myšleno obrazně“ v trezoru ČNB? Nalezneš tam zbývajících cca 6 t zlata. A copak dnes tedy ve skutečnosti tvoří naši devizovou rezervu? EURO, jakpak se to stalo, že? No to co nesmyslně provedli předchůdci v 90 letech tj. guvernér ČNB a v rozhodující chvíli i premiér Josef Tošovský, ve jménu "moderní" ekonomie a v duchu okolních zemí našeho světového prostoru, dnes akcelerují zdánlivě naprosto nesmyslně jeho současní následovníci v čele ČNB. A není to opět o ničem jiném, než že se slepě soustředí na to, co dělají ti okolo nás a co jim radí, nařizují ti opravdu mocní. Nevím, zda jsou zaslepení, pak bych to dokázal pochopit, nebo zda jsou si vědomi svých kroků v souvislostech a pak je to samozřejmě zločin. Tvrdá slova, že? Níže se dozvíš, že v podstatě dnes už nic jiného ani dělat nemohou.

Ale zpět k těm eurům v "trezoru" naší ČNB. Již druhý rok ČNB záměrně oslabuje naši korunu vůči euru. Jak takové oslabování probíhá v praxi? No musíte po obrovských dávkách tuto měnu zkupovat. Před pár dny jsme si mohli všichni přečíst že ČNB již vynaložila na oslabení měny 330 mld. korun. Kolik miliard bude ještě zapotřebí? To je jednoduchá aritmetika, spočítáš si to sám. A kde ČNB vzala těch 330 miliard korun a vezme ty další a další miliardy korun, když devizové rezervy tj. zlato již dávno nemá? Má ale něco mnohem lepšího, stejně tak jako ostatní centrální banky v naší části světa.

Ano, tím dnešním pokladem většiny centrálních bank v naší části světa jsou tiskárny cenin. Ty již pár let musí jet skutečně na plné obrátky. A co se děje s naší měnou, eurem, dolarem? No stále se geometrickou řadou ředí jejich hodnota. Jde toto do nekonečna? Odpověď najdeš v blogu 2.1. Možná už teď i ty začínáš chápat, že je možná někde problém "Houstone". Že to přeci není možné a musí to logicky někdy rupnout. A kdy to bude? Bohužel nemám dobré zprávy. Už k tomu došlo. V roce 2008, 2010, 2012, 2014 v podstatě každý z min. 10-ti let zpět, lze vypozorovat jasné signály hroutícího se našeho finančního a hospodářského systému. USA, Řecko a další a další v reálném světě již zkrachovalé ekonomiky jsou v tom našem fiktivním světě dále drženy nad vodou a totální krach se pouze rok od roku, den ode dne posouvá. A jak se posouvá? No přeci těmi kroky, které dnes dělají centrální banky a naši vůdci i naši vládci. Doba, kdy se dal náš, myšleno globální, finanční systém ještě zachránit, minula zhruba před 15 lety a kryje se zhruba s dobou, kdy nám islámští teroristé poprvé výrazněji vrátili úder útokem na New Yorská "dvojčata". To byl ten bod zvratu. Od této chvíle je hospodářská a finanční krize v běhu a je pouze uměle prodlužována doba do úplné agonie, která se blíží ne zrovna pomalou rychlostí. Deflace ekonomiky je jedním z jejich posledních projevů "pověstných hřebíčků do rakve", který nám běžným lidem dokonce zdánlivě může připadat jako naprosto úžasná věc. A právě kvůli deflaci dělají dnes centrální banky to, co dělají, ale řešení to bohužel není, je to jenom prodlužování agonie, jak se dozvíš níže. A co může tu prodlužovanou agonii srazit na kolena hodně rychle? Např. současná bezpečnostní situace v naší části světa. Ale pojďme dál...

Hodně jednoduše řešeno, dnes už všichni jen švindlují s čísly a nám servírují, podsouvají čísla, která nejsou vůbec podstatná. Dnešní modlou je růst HDP. Nebo třeba konkrétně u nás se donekonečna řeší zadluženost naší země. Je naše země hodně zadlužená, předlužená, nebo ne? Samozřejmě že NE. Přepočítáme-li dluh veřejných financí - státní dluh tj. 1,9 bil. Kč a roční státní rozpočet 1,2 bil. Kč na naši průměrnou domácnost s tím, že zachováme ty poměry, tak zjistíme, že průměrná rodina s příjmem dejme tomu 0,5 mil. Kč ročně je ve skutečnosti dlouhodobě zadlužena 0,8 mil. Kč. Kdo z nás nemá hypotéku v mnohem, mnohem větší výši v poměru k ročnímu rodinnému rozpočtu? Jediným, ale v porovnání se skutečnými problémy dnešní ekonomiky, marginálním problémem, je pravidelný nárůst státního dluhu. Další srovnání naší a dnes relativně nejvýznamnějších světových ekonomik je v tabulce. Myslím, že k tabulce není nutný další komentář snad kromě toho že Čína a Japonsko dnes vlastní více než 50% zahraničního dluhu USA a tato hodnota neustále roste.

USA
RUSKO
ČÍNA
ČESKO

Pozn. Data, která jsou uvedena v tabulce, si můžeš sám ověřit, jsou veřejně dostupná, zabere to relativně chvíli času. Nepodařilo-li se mi např. dohledat některá aktuální data k roku 2014 ale pouze k roku 2012 (USA), statisticky jsem ty dva roky tedy dopočítal.

Inflace, deflace, to jsou pojmy, které neustále slýcháme, čteme o nich, ale rozumíme jim? Nemyslím, jestli si umíš najít a přečíst definici. Ale víš co prakticky se skrývá pod těmito pojmy? Pro koho je dobrá inflace a pro koho deflace? Česky hodně zjednodušeně "zdražování" a "zlevňování". Zdánlivě se může zdát, že pro nás jednotlivce ta deflace, že? Proč by se konečně nemohlo začít zlevňovat? NEJDE TO! Ekonomika a hospodářství, aby mohli růst, aby mohla růst naše životní úroveň a měli jsme zároveň práci, musí pomalu růst i ceny.  Nejde totiž o nic jiného než nabídku a poptávku. 

Uvedeme si tři zjednodušené příklady:

Když rostou ceny a je tudíž inflace co se děje prakticky?

Např. tvoje továrna, myšleno ta ve které pracuješ, nikoliv ta kterou vlastníš a která je velice úspěšná , vyrábí určité výrobky a ty se snaží prodávat. Ve zdravém tržním prostředí má nadbytek odbytu za reálnou cenu výrobku tj. o její výrobky je větší zájem nežli stíhá vyrábět. Proto je může prodávat za vyšší cenu a zcela logicky se to promítne i na tvojí výplatní pásce. A projevit by se to mělo o něco více než je ta skutečná inflace, abys reálně nechudl. V tomto, inflačním systému máš tedy jistotu svého zaměstnání, protože o výrobky vašeho podniku je zájem za jejich reálnou hodnotu na trhu, a tvůj zaměstnavatel tudíž neprodělává.

Takže to máme inflaci, stav který je pro ekonomiku naprosto normální a i pro tebe výhodný, byť to tak na první pohled nevypadá.

A teď co se s tím tvým zaměstnavatelem (továrnou, opět chápej přeneseně), který tě zaměstnává děje, když jsme v deflaci? Proto, aby měl i na tu tvoji mzdu, kterou nepochybně chceš i nadále zvyšovat, vždyť je to přeci normální, proč bys neměl chtít, když to chtějí všichni, musí začít chrlit mnohem více těch výrobků aby zajistil stejný výnos. Aby je ale prodal a nevyráběl na sklad musí jít z cenou dolů, protože na trhu je logicky nyní přebytek toho vašeho zboží co vyrábíte. Pokud chce ten tvůj zaměstnavatel přežít, musí tedy začít hodně šetřit, snižovat náklady, nejprve začne levněji nakupovat materiál, zaměří se na hospodárnost a co dál? Co je nyní pravděpodobně jeho největší nákladovou položkou? Nejsou to mzdové náklady náhodou? A nezapomeň, ty stále hezky vyrábíš, dokonce více než předtím a chceš být za to zcela logicky více ohodnocen. Zaměstnavatel se ti přitom snaží vysvětlit, že naopak ti bude muset mzdu snížit a nebo tě propustit. Co to mele, že? Vždyť vyrábíte o sto šest... A je tu stávka, ta to přeci vyřeší! A zaměstnavatel couvne a přidá i tobě. Jsi vítěz! Jak dlouho? No přeci do té doby, než tvému, do té doby úspěšnému, za nedlouho již předluženému zaměstnavateli, už žádná banka nepůjčí a prostě skončí. Jsi stále vítěz?

A teď si tento příklad převeď do současného globálního světa a opět se to týká zejména naší "demokratické" křesťanské části světa a uvědom si, že to je problém všech dnešních producentů čehokoliv na co si vzpomeneš, obchodníků, cestovního ruchu atd. Kam tedy vede deflace? Ano, přímo do záhuby.

Ale zatím se můžeme stále radovat alespoň z levného benzínu, nafty, elektřiny a plynu... Nebo, že by i tady byl problém?

Takže tedy energetika a ropný průmysl. Tato dvě odvětví hýbou dnešní globální světovou ekonomikou. Co se děje když výrazným způsobem po letech klesá nám spotřebitelům cena energií a paliv? Zdánlivě se to opět může zdát jako úžasná věc. Vždyť příjmy nám rostou, mzdy se zvyšují a ceny přitom stále klesají. To jsme vlastně všichni bohatší ne?. Ale proč to tak je a je to vůbec pravda? Opět to není nic jiného než nabídka a poptávka. Je-li energie a ropy málo je drahá. Musí se tedy zvýšit počet těžebních polí a rafinérii, vyrůst spousta nových elektráren, zapojit obnovitelné zdroje... To všechno se i v uplynulých 10-20 letech opravdu stalo. Na druhé straně se ale investují obrovské prostředky do úspor energií. Vezměte si např. jakou spotřebu měla auta, ať už na benzin nebo naftu před 10 - 20 lety a jakou mají dnes a k tomu ještě vozy na alternativní pohony. Byť tedy vozů neustále přibývá, tak ale daleko rychleji klesá nutná faktická spotřeba černého zlata a tudíž dnes výrazně klesá cena ropy. Je na třetině / čtvrtině svojí ceny v době kdy byla před pár lety na vrcholu. To samé se děje v energetice. Zateplují se budovy, elektrické spotřebiče jsou za posledních 10 - 20 let na zlomcích původní spotřeby. Výsledkem je, že dnes máme obrovský přebytek energie, kterou ale potřebujeme neustále produkovat, protože "nám" (fiktivně státu, reálně těm kdo vlastní svět) vydělává peníze, které potřebujeme a musíme samozřejmě i zachovat zaměstnanost a celý ten úžasný konzum... Výrobní cena je stále stejná, výrazně ale klesla cena prodejní, ale už ne ta nákladová samozřejmě... Takže musíme, chceme-li mít (ti co vlastní ty rafinérie a energetiku) stále stejné příjmy z té ropy a energií produkovat stále více a zaplavovat a motivovat trh k odběru stále více výrobků, k cestování, zadlužování se... A jsme zpátky u konzumu... Co je to mimochodem ten Black-out o kterém také stále častěji slyšíme? To je ten neuvěřitelný přebytek, konkrétně elektrické energie, který nedokáže přenosová soustava zvládnout. Teď už chápeš jak obrovský problém je ta deflace? A kdo za to všechno může? No naši vůdci přece a ti kdo vlastní dnešní svět. Ale i ty a já, nebo my snad nejsme součástí tohoto konzumu? Koho myslíš, že se zhroucení hospodářského systému dotkne existenčně především? Těch našich "vůdců" a nebo těch našich vládců? Nebudeš to náhodou ty?

Můžeme se na kolaps nějak připravit, jako stát, jako jedinec? Nebude nakonec důsledkem kolapsu osvobození a vznik skutečné demokracie?

Z výše uvedeného je snad zřejmé, že je naprosto nereálné, aby náš pidi stát v tomto globálním systému, i v jakém stavu se nachází skutečně jeho současná ekonomika, zejména z hlediska vyvážení měny skutečnou hodnotou, se dokázal na kolaps připravit jinak, než častými a veřejností často kritizovanými cestami do Číny. Tato část světa (nejen Čína) je totiž na globální kolaps ekonomiky opět více než dobře připravena. Ne, že by se jí totální kolaps nedotkl, ale stejně jako ve 30 letech min. století (viz blog 2.1) se ho ve srovnání, co čeká nás, dotkne naprosto nesouměřitelně! A to je rada i pro tebe, chceš-li alespoň o něco lépe přežít dobu, která je za dveřmi, ale musíš nejprve přestat věřit fikci a začít přemýšlet a žít v realitě. Stihneš-li to včas tak možná přežiješ. Budeš-li dál spoléhat na ty bezcenné barevné papírky se symboly eura, dolaru nebo naší koruny, dál se zadlužovat ve jménu konzumu, vždyť to přeci dělají všichni a teď je to navíc ták výhodné, dál půjdeš slepě ve stopách svých vůdců a do reálného světa se probudíš až v době, kdy už si za ně nic nekoupíš, pak ti zbude možná jenom to moje jméno. Tak si ho hezky zapamatuj, aspoň si jednou budeš moci znovu přečíst tyto řádky. Sice už ti to zdánlivě k ničemu nebude, ale alespoň pochopíš, jak důležité je znát historii a neopakovat chyby. V té době už i tento blog bude tou historií.

Kolaps, který si já samozřejmě nepřeji, ale bohužel nejde o moje přání ale současnou realitu, už není za současného stavu světa, zejména té naší části světa, možné odvrátit a bude to stát mimo jiné hodně našich životů, protože vše souvisí se vším. Stačí se podívat na aktuální bezpečnostní situaci ve světě. Jedinou pozitivní zprávou na závěr tedy je, že ten nový svět, který mi už bohužel nepoznáme, bude zejména v té naší části světa mnohem lepší a snad se do naší části světa vrátí skutečná demokracie = rovnost, svoboda a zavládne i mír.

Tak co, je toto fikce nebo realita? Žiješ ve fikci, nebo v realitě? Na to už si musíš buď odpovědět sám a nebo dál věřit svým neomylným vůdcům a vychytralým vládcům!

Nepochopil si nic, ale rád bys, co kdyby to náhodou byla pravda? Zkus se naučit přemýšlet a mohou ti v tom pomoci mé zejména následující blogy:

http://pavelholub.blog.idnes.cz/c/485242/1-chces-se-opravdu-dozvedet-neco-o-sobe-o-svete-ve-kterem-zijes.html

http://pavelholub.blog.idnes.cz/c/485209/2-1-terorismus-valka-versus-velka-hospodarska-krize-historie-nebo-budoucnost-1-3.html

http://pavelholub.blog.idnes.cz/c/485371/2-2-terorismus-valka-versus-velka-hospodarska-krize-historie-nebo-budoucnost-2-3.html

http://pavelholub.blog.idnes.cz/c/485581/je-opravdu-islam-tim-prevtelenym-zlem-a-nasim-skutecnym-nepritelem.html

http://pavelholub.blog.idnes.cz/c/485706/konzumismus-tak-nasi-krestanskou-spolecnost-bude-svet-vnimat-za-200-300-500-let.html

V dalším blogu se budu věnovat médiím, propagandě, realitě, fikci, konzumismu... Uveřejním jej předpokládám v neděli v podvečer...

Média, náš pomocník, nebo nepřítel?