- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Citat od Martina Niemoellera jsem cetla poprve v anglictine, ale je zrejme nutne ho sem davat zrovna dnes:
Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista.
Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.
A ja bych vsechny ty Ortely zakazala.
Blá, blá, blá...kdo nejde s námi jde proti nám
Matně si vzpomínám, jak jeden bolševický inteligent při debatě o německé operní tvorbě prohlásil , že Richard Wagner musel být nacista, neb v jeho opeře Prsten Nibelungův se zcela jasně propaguje německý nacismus a že by tedy měl být u nás zakázán.
Teď jste mi svým článkem toho idiota připomněl!
Taky jsem si říkal, že se po minulém blogu pana autora nejde níže klesnout ... no, podcenil jsem ho, on to dokázal.
Všichni s jiným názorem než Holub, trhněte si? Opravdu chcete zpět tu dobu temna, kdy bylo povoleno mít na věci různé názory a dokonce je i říkat? Opravdu demokratické poselství, autore.
Ta doba už se bohužel vrací, a tempo se zrychluje. Jenže tentokrát "Mráz přichází z Bruselu"
Lidé už se na nové časy, kdy bude možné elitám zakroutit krkem, velice těší.
Já tedy moc ne.
Pavle Holube, Jakube Rothe, Roberte Horáčku a jim podobní lidé, ..........
Vaše hodnocení akce je ve stylu některých našich médií, tedy "Několik statečných protestovalo, ostatní srabácky mlčeli". Ale tato myšlenka je podpořena předsudkem, že jednak všichni, kteří tleskali, tvorbu Ortelu znají, a za druhé, že s ní nesouhlasí a netleskali pouze z nedostatku odvahy.
Ale nenapadlo vás, že v demokracii má občan právo něco neznat, případně znát a souhlasit s tím?
A navíc, co je odvážného na tom, že se člověk v demokratické zemi zvedne ze židle a na protest proti něčemu odejde? Hrozí snad někomu z těch, kteří odešli, soud nebo vězení?
To víte, že jim za to nic nehrozí, a proto jsou tak stateční.
Nedá mi to, abych zopakoval:
Fascinuje mne, jak titíž lidé, kteří se zajíkavě rozhořčovali nad tím, že si na rozdávání jiných hudebních cen (a mnohem hodnotnějších) dva lidi dovolili něco politického říct, zde tvrdě obhajují jakéhosi Hnídka za to, že v podstatě nic jiného, než politické proklamace, nehudlaří.
A pak dokonce dokážou napsat, že odvahou je, když se k protestu několika málo lidí někdo nepřidá.