Předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998 přinesly v polovině června toho roku následující výsledky: ČSSD (předseda Miloš Zeman) 32,3 % a 74 mandátů ve dvousetčlenné sněmovně, ODS (předseda Václav Klaus) 27,7 % a 63 mandátů, KSČM (předseda Miroslav Grebeníček) 11 % a 24 křesel, KDU-ČSL (předsedaJosef Lux) 9 % a 20 mandátů, Unie svobody (předseda Jan Ruml) 8,6 % a 19 mandátů. Utvoření centristické koalice vítězné sociální demokracie se dvěma menšími pravostředovými stranami (teoreticky většina 113 křesel z 200) bránila nepřijatelnost osoby sociálnědemokratického lídra Miloše Zemana v očích obou potenciálních partnerů, pravicovou koalici (teoreticky 102 křesel z 200) zase zhatily vážné rozpory mezi pravicovými stranami, zejména nepřijatelnost občanskodemokratického lídra Václava Klause pro dvě menší pravicové strany. K jistému překvapení českých i zahraničních pozorovatelů se pak na počátku července 1998 dohodli na spolupráci ČSSD a ODS, ačkoli se před volbami prezentovali jako ostří rivalové a jejich užší spolupráce se zdála vyloučená. Ambiciózní a nesmiřitelný postup menších stran je však přiměl ke společnému postupu a kompromisní dohodě.

===================

A takto si to i já pamatuji. Takže za opoziční smlouvu spíš poděkujte těm, co si mysleli, že s 10ti procenty mohou odstranit předsedy stran, které dovedli k podpoře kolem 30ti procent své strany